top of page

Přidružení umělci

Éric Cénat
Eric_Cénat_2019.jpg

Eric Cenat

Režisér, adaptátor, herec...

V letech 1982 až 1985 vystudoval na Orleánské konzervatoři Jean Périmony a Jean-Claude Cotillard a doprovázel Théâtre de l'Imprévu od jeho založení v roce 1986.

Jako herec, adaptátor nebo režisér pracuje v rámci společnosti na textech autorů jako Denis Diderot, Alfred de Musset, Primo Levi, Ferdinando Camon, Pierre Michon, Albert Londres, Svetlana Alexievitch, Slimane Benaïssa, Odön von Horvath… _cc781905- 5cde-3194-bb3b-136bad5cf58d_ Ve spojení zejména s autorem Patricem Delbourgem vytvořil literární cyklus kolem básníků a spisovatelů (Alphonse Allais, Antoine Blondin, Robert Desnos, Max Jacob, Blaise Cendrars, Jean Echenoz ... ). Stojí u zrodu několika hudebních pořadů (Boris a Boby, Pokrok nezastavíme, Ach, to je práce najít si práci…)

 

Jeho nejnovější inscenace jsouSkleněný zvěřinecod Tennessee Williamse,Pařížská láskafrancouzsko-český kabaret,Operace Romeo – Československo, 1984od Viliama klimačka,Stopy…na základě textů Blaise Cendrarse a Patrice Delbourga,Řekni, řekni, vzpomeň siAŽivot tam, od Jacquese Duponta.

Velmi se zabývá zranitelnými skupinami a mladými lidmi, zasahuje do národního vzdělávacího systému a do vězeňského prostředí. Pravidelně působí v zahraničí (Řecko, Německo, Česká republika, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Maroko, Rwanda…). Je uměleckým ředitelem Frankoscény (Mezinárodní frankofonní středoškolský divadelní festival) v Pardubicích (Česká republika).

 

Zároveň hrál v divadle pod vedením různých režisérů: Norbert Aboudarham, Jacques Bondoux, Claude Bonin, Jean-Christophe Cochard, Jacques David, Patrice Douchet, Jacques Dupont, Stéphane Godefroy, Madeleine Gaudiche, Franck Jublot, Gérard Linsolas, Philippe Lipschitz, Dominique Lurcel, Claude Malric, Stella Serfaty, Roland Shön, Bernard Sultan...

 

Nahrál také pro Radio France/France Culture mnoho her, dramat a fikcí. Pracuje pro televizi pod vedením Nicolase Cahena, Oliviera Guignarda a Pascala Heylbroeka.

 

Éric Cénat je držitelem magisterského titulu ze současné historie „Le Théâtre d'Orléans: 1937-1947“.

Claire Vidoni
059.jpg

Claire Vidoniová

Režisér, překladatel, adaptátor a herečka

 

Claire Vidoni vystudovala konzervatoře v Chambéry a Lyonu a debutovala v divadle s Romainem Bouteillem v Café de la Gare. Poté spolupracovala s (mimo jiné): Dominique Durvin (čtyři roky na turné s Le Lavoir), Madeleine Gaudiche, Jacques David, Agnès Delume, Patrice Douchet, Georges Gagneré, Gao Xingjiang, Michelle Guigon, Joël Pommerat, Stella Serfaty, Nadine Varoutsikos …

Je také zpěvačkou, spolupracuje se souborem „Les Palétuviers“ režisérů Laurenta Viela a Marca Wyseura.

V kině pracuje pod vedením Bertranda Taverniera ("L'Appât", "Svatá Lola") a Robina Campilla; v televizi pod vedením Jacquese Tréfouela, Oliviera Guignarda, Jérôma Korkikiana, Nilse Taverniera, Jacquese Audiarda, Christopha Poly a Sylvaina Giniouxe.

Umělecká spolupracovnice v Théâtre de l'Imprévu, stojí za několika přehlídkami společnosti:kabaretní koncert Lucy Valrose (s Franckem Jublotem); The   Love Salads et Houstonské variacepod kterou se také podepisuje (s režií Marca Wyseura). Je režisérkou pořaduAch, jaká práce najít si práci!a asistent režie naStopy... AŽivot tam.
Velmi se angažuje v sociálním a školním sektoru, píše a režíruje pořadyDělá tě to silnějším,Napište svůj život na jevištiAPropojené životy, světlá budoucnost!
Je také spolupřekladatelkou hry s Jaromírem Janečkem, českým výtvarníkemOperace Romeo – Československo, 1984 slovenského autora Viliama Klimáčka (Text vyšel v roce 2014 v nakladatelství Éditions Infimes) a účinkuje tam Alena.

V roce 2018 hrála AmanduSkleněný zvěřinec Tennessee Williams, režie Éric Cénat.

Les auteur.trice.s associé·es

Patrice Delbourg

Autor

 

Patrice Delbourg se narodil v Paříži a stále tam žije. Autor asi šedesáti děl, románů, esejů, sbírek básní, zajímá se o černý humor nekonvenčních autorů, rozhlasové hry (věrný spolupachatel Papuánců v hlavě na francouzské kultuře), běh na nohy a odsouzence živice.
Dlouho kulturní a sportovní novinář (Les Nouvelles Littéraires, l'Événement du Jeudi), nyní se věnuje také vedení spisovatelských dílen.
Držitel cen Maxe Jacoba a Guillauma Apollinaira (1996) za svá básnická díla a spolu s Jean-Lucem Maxencem je také autorem Poetického roku.


Z dalších vydaných titulů: Rozrušení, Velikost katastrofy, Červená lucerna, Papier-mâché, Coeurraccord, Ecchymoses et cetera, Vždy pozdní žena, Jak říkával Alphonse Allais, Melancholie Maléconu, Zvláštní znamení vytrvalosti, Žongléři se slovy, Provazochodci z Ritournelle, Kovboj z bazaru radnice a Zlo omluvy.

Jeho věrná vydavatelství jsouCherche Midi&Astrální bobr.

V rámci Théâtre de l'Imprévu stojí Patrice Delbourg spolu s Éricem Cénatem u zrodu projektuideální "lektotéka". Tak psal a interpretoval texty divadelních čteníAntoine Blondin aneb ironie sportu ;Toto Allais stojí za zajížďku ;Robert Desnos, muž, který v sobě nosil všechny sny světa...

Za vytvoření pořaduStopy... napsal během tříměsíčního pobytu text „Aérotrain, rêve en ashes“.

 

V roce 2016: Samoty na terase - Le Castor Astral

Výroba Charlemagne - Le Cherche midi

V roce 2017: Sladkost chloroformu - Le Castor Astral

V roce 2019: Syn Chamaille - Le Castor Astral

DUPONT_Jacques_©_Pentchev.JPG

Jacques Dupont

Autor pro mladé publikum, režisér a herec

 

Po tréninku v Cours Florent hrál v mnoha představeních včetně "Volpone" (paní R. Ribeiro), "Mireille" (ms Hugo Paviot) v divadle Ménilmontant, "If I was a man" (ms Erwan Créac' h) , "Je to v pátém patře Anne Vantal" (Théâtre Marsoulan). Uspořádal také různé show včetně „Ubu roi“ ve Vingtième Théâtre, „l'Opéra de Quat'sous“ na fóru Lucernaire, „Encore happy qu'il a fait beau“ v Théâtre Rive Gauche, „Mademoiselle Julie“ v Théâtre des Déchargeurs… Hrál s Talochem Kovou „Pour un peu on b… sur la terrasse“ na základě textů Aliny Reyes, show prezentovaná v barech v Paříži a Avignonu během festivalu v roce 2006.

 

V roce 2014 vytvořil s úspěchem „Complimentary Artist“, úžasnou a dojemnou show, kde hraje sám na jevišti. 2015 Cena za nejlepší divadelní představení udělená Cognac Polar Festival.

V rámci Théâtre de l'Imprévu inscenovalPokrok nezastavíš!, představení, které se hrálo zejména v Essaïon Théâtre (Paříž 4). Je autorem pořadů pro mladé publikum z produkce Společnosti, nakladatelství Alna, a stále v repertoáru:Jednorožec Tom, hrál v Essaïon Théâtre (Paříž 4), v Théâtre La Luna na festivalu v Avignonu, na národním turné a v Libanonu;Řekni, řekni, vzpomeň sivystoupil v Essaïon Théâtre (Paříž 4) a na národních aŽivot tam(vytvořeno v Théâtre Gérard Philipe v Orléans), kde hraje roli otce dítěte.

 

Řadu let inscenuje amatérské herce z Maison des Jeunes et de la Culture de Sceaux.

Hraje v hudební show Ach, jaká práce najít si práci!

Lukáš Tatar

Author 

 

Luc Tartar je dramatik a romanopisec, autor spojený s divadlem Le Grand Bleu v Lille, konvenční scénou národního zájmu umění, dětství a mládeže.

 

Značnou část své práce věnuje psaní her pro všechny diváky, aby je bylo možné vidět s rodinou, od dětství nebo dospívání: V autě Simone, S'embrasent, Roulez jeunesse!, Les Anniny oči, Bojujte s tím , Mutin!, Ayam, Nathan Nathan, Finding Grace, Velkými písmeny, Madame Placard v nemocnici, #PeutEtre, Amédée na pláži, Mon Orient-Express, Až do konce..._cc781905 -5cde-3194-bb3b-136bad5cf58d_

 

Jeho hry vycházejí (Lansman, Théâtrales, Espaces 34 vydání) a pravidelně se hrají ve Francii i v zahraničí.

 

S'embrasent (Lansman Editeur) byl s velkým úspěchem uveden v Quebecu v Mexiku (deset různých inscenací Abrasados, překlad Humberto Pérez Mortera) a v Německu (Feuer fangen, překlad Jacob Schumann) v Theater an der Parkaue Berlin, pak do Landesbühne ve Wilhelmshavenu.

 

Anniny oči (Lansman Publisher, Prix de l'Inédithéâtre v roce 2010, favorit 2014 od sdružení TAP – Théâtre A la Page) reprezentovaly Francii na festivalu evropsko-americké dramaturgie v Buenos-Aires, v červnu 2016, v překladu Humberta Péreze Mortera (Los ojos de Ana) a režie Paula Marull.

 

Luc Tartar se v sezóně 2019–2020 zúčastnil s Agnès Renaud a společností L'esprit de la Forge virtuálního spisovatelského pobytu v souvislosti se sedmi třídami středních a vysokých škol v Hauts de France a francouzskými středními školami. z Atén a Bukurešti: Mon Orient-Express, projekt o exilu a migraci.

 

Jeho hra Až do konce, pověřená psaním od Théâtre Bluff de Montréal a Grand Bleu de Lille o závazcích mládeže, bude mít premiéru na jaře 2021 v Montrealu a poté bude uvedena v Lille v režii Érica Jeanse.

 

Luc Tartar je autorem dvou románů, Le hammer d'Alfred a Sauvez Régine, a také časopisu Les bassines, který vydává Editions de l'Amandier. Za napsání svého třetího románu Clémence získal rezidenční kredit od CNL a spisovatelský grant „Spisovatelé v Ile-de-France“ z regionu Ile-de-France. Byl také příjemcem stipendia Ministerstva kultury a laureátem sdružení Beaumarchais-SACD a také vily Marguerite Yourcenar.

 

Luc Tartar je viceprezidentem sdružení Les Scènes Appartagees, které pořádá čtení současných her v rodinách.

 

Je přeložena do angličtiny, němčiny, španělštiny, srbochorvatštiny, rumunštiny, polštiny, perštiny. 

20230312_112922.jpg

Lukáš Tatar

Author 

 

Luc Tartar je dramatik a romanopisec, autor spojený s divadlem Le Grand Bleu v Lille, konvenční scénou národního zájmu umění, dětství a mládeže.

 

Značnou část své práce věnuje psaní her pro všechny diváky, aby je bylo možné vidět s rodinou, od dětství nebo dospívání: V autě Simone, S'embrasent, Roulez jeunesse!, Les Anniny oči, Bojujte s tím , Mutin!, Ayam, Nathan Nathan, Finding Grace, Velkými písmeny, Madame Placard v nemocnici, #PeutEtre, Amédée na pláži, Mon Orient-Express, Až do konce..._cc781905 -5cde-3194-bb3b-136bad5cf58d_

 

Jeho hry vycházejí (Lansman, Théâtrales, Espaces 34 vydání) a pravidelně se hrají ve Francii i v zahraničí.

 

S'embrasent (Lansman Editeur) byl s velkým úspěchem uveden v Quebecu v Mexiku (deset různých inscenací Abrasados, překlad Humberto Pérez Mortera) a v Německu (Feuer fangen, překlad Jacob Schumann) v Theater an der Parkaue Berlin, pak do Landesbühne ve Wilhelmshavenu.

 

Anniny oči (Lansman Publisher, Prix de l'Inédithéâtre v roce 2010, favorit 2014 od sdružení TAP – Théâtre A la Page) reprezentovaly Francii na festivalu evropsko-americké dramaturgie v Buenos-Aires, v červnu 2016, v překladu Humberta Péreze Mortera (Los ojos de Ana) a režie Paula Marull.

 

Luc Tartar se v sezóně 2019–2020 zúčastnil s Agnès Renaud a společností L'esprit de la Forge virtuálního spisovatelského pobytu v souvislosti se sedmi třídami středních a vysokých škol v Hauts de France a francouzskými středními školami. z Atén a Bukurešti: Mon Orient-Express, projekt o exilu a migraci.

 

Jeho hra Až do konce, pověřená psaním od Théâtre Bluff de Montréal a Grand Bleu de Lille o závazcích mládeže, bude mít premiéru na jaře 2021 v Montrealu a poté bude uvedena v Lille v režii Érica Jeanse.

 

Luc Tartar je autorem dvou románů, Le hammer d'Alfred a Sauvez Régine, a také časopisu Les bassines, který vydává Editions de l'Amandier. Za napsání svého třetího románu Clémence získal rezidenční kredit od CNL a spisovatelský grant „Spisovatelé v Ile-de-France“ z regionu Ile-de-France. Byl také příjemcem stipendia Ministerstva kultury a laureátem sdružení Beaumarchais-SACD a také vily Marguerite Yourcenar.

 

Luc Tartar je viceprezidentem sdružení Les Scènes Appartagees, které pořádá čtení současných her v rodinách.

 

Je přeložena do angličtiny, němčiny, španělštiny, srbochorvatštiny, rumunštiny, polštiny, perštiny. 

bottom of page